Laureátkou letošní Ceny Jiřího Kobrleho se stala Jiřina Lockerová-Stoklasová – československá reprezentantka a mistryně republiky v letecké akrobacii, účastnice několika světových soutěží, tvůrkyně a vedoucí osobnost nejprve dívčí akrobatické trojice a posléze slavné čtyřky v Olomouci a vůbec jedna z nejvýraznějších osobností našeho ženského sportovního létání.
Představovat tuto dámu letecké komunitě je nejspíše oním pověstným nošením dříví do lesa. Jiřina se zcela určitě nesmazatelně zapsala do historie sportovního létání a také její životní příběh po boku další sportovní legendy, akrobata Jiřího Stoklasy, je určitě známý. Sportovní kariéra Jiřiny Lockerové-Stoklasové je nejvíce spjata s Olomoucí a tamním letištěm. Právě tam založila ryze dívčí akrobatickou skupinu, která se přerodila do létající legendy. Zprvu na letadlech C-104 a posléze na Trenérech nejprve tři a posléze čtyři děvčata Jiřina Lockerová, Marie Loskotová, Eva Krenčová a Drahuše Číhalová udivovala precizní pilotní dovedností na desítkách leteckých dnů doma i v zahraničí.
Už méně je známá je její ostravská životní epizoda, kdy jsme se s Jiřinkou mohli potkávat na letišti tehdejšího Severomoravského krajského aeroklubu Svazarmu Ostrava v Zábřehu u Dolního Benešova. A protože osud či jiná nám lidem neviditelná síla přináší do našich životů neustálá překvapení, stalo se, že se cesty autora těchto řádků protnuly také s touto legendou.
Důvodem návštěvy Olomouce měla být výstava Flora Olomouc. Ale nestalo se. Místo toho jsme s manželkou zajeli „pokecat si“ na letiště, přesněji do tamního letištního muzea Aviatik-es. S jeho provozovatelem Jirkou Prokešem a dalšími jsme si povídali o Masarykově letecké lize a olomouckém létání (které bylo s tím opavským před II. světovou válkou hodně propojené), když se otevřely dveře a vešla dáma, u které bylo hned jasné, že je na letišti doma. Pak padlo její jméno a mně se rozbušilo srdce – Jiřina Lockerová-Stoklasová. A už to v mé hlavě jelo: pilotka, letecká akrobatka, mistryně republiky, reprezentantka ČSSR v letecké akrobacii, mistryně sportu, účastnice několika mistrovství světa a mnoha dalších soutěží, tvůrkyně a vedoucí legendární dívčí akrobatickou čtyřky… To není možné, je to jen pár dní, co jsem narazil na její fotku, jak si na letišti v Zábřehu přebírá zlatou medaili a ona tu najednou stojí přede mnou a podává mi ruku…
A už to jelo. Dnes až neuvěřitelné historky z létání i jeho zázemí, vzpomínání na soutěže, kolegyňky z dívčí akrobatické skupiny i další létající legendy své doby, mezi nimiž byl i opavský mistra světa v letecké akrobacii Vilém Krysta, vzpomínky na létání na „našem“ letišti v Zábřehu, létání nad Tatrami, na přelet do Německa s nouzákem a jedinou známou větou v němčině o vášnivém milenci*, nebo třeba přistávání na letišti jen za světla petrolejek… Jiřinka, která později dlouhá léta pracovala v televizi a rozhlase, povídat umí a má o čem. Bylo to moc krásné (a nečekané) setkání a jsem opravdu rád, že mi osud zařídil být ve správnou chvíli na správném místě… Strávili jsme dvě hodiny povídáním a nad fotkami. Ani jsem si nevšiml, že v muzeu mezitím přibylo lidí a všichni poslouchají Jiřinčino vyprávění o krásných létech (a letech) na křídlech.
Kontakt Jiřinky, pocházející z Brna, s naším letištěm ale není jen „občasný“. Naopak. Možná, že prvním krokem k tomu bylo vystoupení čerstvé mistryně republiky na leteckém dnu v Ostravě-Hrabůvce v září 1960. Třeba už zde se zrodila myšlenka ke stěhování do Ostravy. Faktem je, že na několik dalších let skutečně Jiřina z Olomouce přesídlila do Ostravy, kde začala pracovat na Krajském výboru Československého svazu mládeže jako tělovýchovná instruktorka. V té době se po pauze způsobené operací opět vrátila k sólové akrobacii a navrátila se také do reprezentace ČSSR v letecké akrobacii. Trénovala právě v Zábřehu. A dál už to známe, od účasti na Memoriálu Viléma Krysty přes mistrovství republiky** až po účast na trojici mistrovství světa (7. místo Coventry 1965, 8. místo Moskva 1966 a 5. místo v Magdeburgu v roce 1968). V roce 1969 se provdala za kolegu z reprezentace Jiřího Stoklasu a skvělý sportovní pár se záhy stal párem rodičovským. Poté se znovu vrátila do Olomouce, kde její kariéra pokračovala…
Jiřina Lockerová-Stoklasová měla sice ve startovních listinách uveden Zábřeh jako domovské letiště či příslušnost k Severomoravskému aeroklubu jen několik málo let, přesto se tu stačila zapsat do pomyslné knihy osobností letiště i dnešním pokračovatelů – Slezského aeroklubu Zábřeh. A nejen tady, ale vlastně byla hvězdou všude, kde se ona a její holky objevily. I když občas narazila na mužskou malost, například při mistrovství světa v Coventry, kde se s Evou objevily jako vůbec první ženy a pořadatelé jim dávali najevo své rozčarování ze ženského elementu v tak ryze pánské záležitosti, jako je vrcholná akrobacie, nedala se a dokazovala, že knipl do rukou žen patří.
Letos se stala vůbec první ženou, která si převezme Cenu Jiřího Kobrleho. Ta jí bude udělena při příležitosti Sletu československých letadel, který se koná od 26. do 28. června 2026 na letišti v Kunovicích. Celá akce je pořádána při příležitosti 90 let letectví, přičemž se na jednom místě sejdou stroje československé výroby, v tuto chvíli je potvrzena účast 133 letadel z několika států.
„Jsme rádi, že letos toto ocenění převezme právě žena, která svými výkony, odvahou a celoživotní láskou k létání inspirovala generace pilotů a pilotek. Jak sama říká: „Žádný cíl není tak daleko, aby na něj nedosáhla křídla tvých snů.“ Paní Jiřině srdečně gratulujeme a těšíme se na slavnostní předání ocenění během letošního Sletu československých letadel,“ uvedli pořadatelé akce.
A my, ať už Jiřinu v Zábřehu pamatujeme či jsme ji zde již nepotkali, se připojujeme. Gratulujeme k udělení ceny a děkujeme za to, co pro náš krásný letecký sport udělala. Pevné zdraví, Jiřinko…
Některé článků a fotografií z doby, kdy Jiřina působila v Ostravě a v Zábřehu:
*Jen na vysvětlenou – Jiřinku ani holky z reprezentace moc němčina nebavila, a tak se místo vnucovaných frází o míru a budování socialismu učily pro srandu jiné fráze. Třeba prý tu o milenci. A když pak přistála na německém letišti a přišli za ní pořadatelé, vzpomněla si prý právě jen na tuto větu: „Jsi vášnivý milenec.“
**To v roce 1967 se konalo přímo na našem letišti v Zábřehu Na mistrovství republiky bylo nominováno dvacet nejúspěšnějších akrobatů podle výsledků oblastních soutěží. Soutěž byla současně kvalifikací na mistrovství světa v Magdeburgu. Kvůli nepříznivému počasí se však Jiřina Lockerová nakonec světového šampionátu nezúčastnila. A jen na doplnění – domácí barvy Zábřehu reprezentoval mezi muži Drahomír Raveane.
