Není to jednoduchá ani krátká cesta. Získat pilotní průkaz na letadlo znamená věnovat tomu nejen hodiny studia a získávání teoretických znalostí, ale především osvojování si praktických dovedností létání. Znamená to trávit víkend co víkend na letišti, protože (nejen) plachtaři si musí pomáhat a jeden bez druhého se do vzduchu jen tak nedostane. Aby se jeden dostal „nahoru“, musí mu ostatní pomoci při startu i přistání. A pak jim to zase musíte oplatit vy. Teprve poté je pilotní žák připraven splnit všechny podmínky a složit teoretickou (písemný test) i praktickou zkoušku, tedy let pod bedlivým dohledem zkušeného komisaře.
Bezmotorový odbor Slezského aeroklubu Zábřeh se teď může pochlubit prvním letošním absolventem základní letecké školy, tzv. elementárky. Stal se jím Honza Hora, který úspěšně zvládl závěrečný let v neděli 24. května. Po přistání mu jako první blahopřál vedoucí leteckého výcviku Jarda Buryan, který ještě několik minut předtím bedlivě sledoval Honzovo počínání ve vzduchu. A vzápětí už na svém tělo pocítil studenou sprchu – to ho spolužáci a kolegové přivítali na zemi několika vědry chladivé vody.
Cesta k pilotnímu průkazu pro Honzu, kterého na letišti každý pozná na dálku podle jeho neodmyslitelné tropické čapky, opravdu nevedla přímo. Přihlásil se a začal už v lednu docházkou na teoretické přednášky. Poté, když počasí dovolilo, absolvoval první seznamovací let a vydal se na cestu praktického leteckého výcviku. Jenže ne všechno šlo tak, jak mělo. I když se ještě v roce 2025 úspěšně popasoval s nástrahami písemného testu, celý proces se protáhl do další sezony. Na jaře letošního roku si znovu osvěžil teorii, následně se rozlétal (kdo nelétá, ztrácí návyky podobně jako řidič bez pravidelného řízení) a výsledek už známe – teď Honza čeká, až mu Úřad pro civilní letectví vystaví novotou vonící pilotní průkaz plachtaře.
„Je to nádherný pocit, naplnění mého snu. Já ani neumím popsat, co to pro mě znamená a jak jsem šťastný, že jsem zkoušku zvládl. Je to opravdu skvělý pocit. Sice mě trošku mrzí, že jsem z naší elementárky první, kdo došel až na konec, ale věřím, že kluci, kteří začali se mnou, to brzy také dokončí a i oni dostanou svůj pilotní průkaz,“ říká s ještě viditelnou emocí v hlase Honza.
I z toho je patrné, že to pro něj nebyla jednoduchá cesta. Je také studentem a připravuje se na kariéru leteckého technika. Skloubit studijní povinnosti s pravidelným leteckým výcvikem není vždy jednoduché, zvláště když jsou tu i požadavky rodičů a dalších členů rodiny.
Honza bude samozřejmě pokračovat dál. V aeroklubu našel skvělé kamarády, kteří mu pomáhají a podporují ho, a za sebou má vlastně teprve první stupínek pomyslného žebříku do oblak. Dosud létal na legendárním československém větroni L-13A Blaník a jeho bratříčkovi L-23 Super Blaník, nyní se však zapojí do pokračovacího výcviku spojeného s přeškolováním na další typy kluzáků a větroňů. Uvažuje také o létání na motorových letadlech. A kdo ví, třeba jednou usedne i do kokpitu velkého dopravního letadla, stejně jako někteří z jeho aeroklubových kolegů.
Létání je opravdu sportem, kde to bez druhých nejde. Také Honza už dobře ví, co pro pilota znamenají přátelé: „Chtěl bych poslat mé poděkování všem členům aeroklubu, především instruktorům, za to, že měli se mnou trpělivost, zvláště pak Jardovi Fojtkovi, Peťovi Mašíkovi, Evženu Rychlíkovi a Honzovi Návratovi. Od nich jsem nasával vše, co mi pomohlo až k pilotnímu průkazu. Také musím poděkovat za skvělou podporu a přátelství Pavlu Honovi a velmi děkuji zkušebnímu komisaři Jaroslavu Buryanovi. A také mé rodině, protože pochopení a podpora těch nejbližších je opravdu důležitá,“ vzkazuje mladý pilot těm, kteří ho v uplynulých měsících na cestě za snem provázeli.
Pokud by někdo chtěl s létáním začít vážněji a vydat se na pilotní cestu podobně jako Honza, může kdykoliv o víkendu přijít na letiště v Zábřehu u Dolního Benešova a domluvit se přímo se členy Slezského aeroklubu. Od ledna 2027 pak bude možnost nastoupit do plachtařské elementárky, kde získá první letecké zkušenosti. Věk přitom nerozhoduje – výcviku se účastní jak náctiletí, tak lidé kolem šedesátky. Důležité jsou zdravotní způsobilost a chuť létat. Pokud leteckému žákovi ještě není 18 let, je kromě lékařské prohlídky nutný také souhlas rodičů.
Aeroklub nabízí také možnost seznamovacího letu v některém ze svých motorových letadel – ať už půjde o klasickou Cessnu, nebo ultralehký letoun Alto, který je nejnovějším strojem v letovém parku aeroklubu. Tyto lety umožňují proletět se nejen nad Opavskem a Hlučínskem, ale také například nad Jeseníky či Beskydami. Jejich absolvování je však třeba domluvit individuálně. Veškeré informace jsou uvedeny na těchto webových stránkách v části Letecký výcvik.
